Zajímavé zprávy

Pražská zoo jednoznačně patří k hrdosti nejen naší metropole, ale celé České republiky. Je světově proslulý hlavně díky úspěšnému chovu. Dnes žije v pražské zoo téměř 5000 zvířat. Mezi odborníky si vysloužila respekt především za své chovatelské úspěchy. Patří mezi ně například chov mladých malajských tygrů, kteří byli dosud úspěšní v Evropě pouze ve čtyřech zoologických zahradách. Pražská zoo navíc nabízí i řadu atrakcí. Zvláštním vzorem je samčí želva Eberhardová.

„Jeho celé jméno je Eberhard von Lipziger Hauptbachnof, chtěli jsme, aby lidé měli plné ústa při vyslovení jeho jména, protože Eberhard je bohatý. V roce 67 ho koupil mladý německý šlechtic českého původu Martin Štumr a poté byl poslán do zoo přes USA. v Lipsku, “ řekla Nataša Velenská, hlavní chovatelka plazů, zoologická zahrada v Praze.

Eberhard přišel do pražské ZOO v roce 1996. Nyní je mu přes osmdesát let a je tak nejstarším obyvatelem pražské zoo. Například nejdelší zvíře je velká anakonda.

Zajímavé novinky v Praze

Pražská zoo láká na zajímavý chov zvířat

Pražská zoo jednoznačně patří k hrdosti nejen naší metropole, ale celé České republiky. Je světově proslulý hlavně díky úspěšnému chovu. 

Dnes žije v pražské zoo téměř 5000 zvířat. Mezi odborníky si vysloužila respekt především za své chovatelské úspěchy. Patří mezi ně například chov mladých malajských tygrů, kteří byli dosud úspěšní v Evropě pouze ve čtyřech zoologických zahradách. Pražská zoo navíc nabízí i řadu atrakcí. Zvláštním vzorem je samčí želva Eberhardová.

„Jeho celé jméno je Eberhard von Lipziger Hauptbachnof, chtěli jsme, aby lidé měli plné ústa při vyslovení jeho jména, protože Eberhard je bohatý. V roce 67 ho koupil mladý německý šlechtic českého původu Martin Štumr a poté byl poslán do zoo přes USA. v Lipsku, “ řekla Nataša Velenská, hlavní chovatelka plazů, zoologická zahrada v Praze.

Eberhard přišel do pražské ZOO v roce 1996. Nyní je mu přes osmdesát let a je tak nejstarším obyvatelem pražské zoo. Například nejdelší zvíře je velká anakonda.

„Existuje více hadů, které mohou vyrůst až do 10 metrů na délku, při takové délce roštových krajta z Jiho-Východní Asii, může soutěžit s velkou анакондой, ale anakonda by mnohem silnější a větší. Při takové možné délce 9 metrů je anakonda opravdovým obrem, “ řekl. Petr Velenský, kurátor plazů, zoologická zahrada hlavního města Prahy.

V Zoo však návštěvníci najdou i zvířata, která jsou téměř na pokraji vyhynutí. Jedním z nejvíce ohrožených je indický gavial.

„Žije ve velkých řekách na severu Indie. Severní Indie je přeplněná, v posledních dvou dnech panuje silná demografická zátěž, znečištěné řeky nebo přístavy. Dnes se díky velmi intenzivní obraně jejich počet mírně zvyšuje. Počítejte s tím, že je to tak velké zvíře a ve volné přírodě zůstává například jen 500 lidí, „uvedl Petr Velenský. 

V Chuchli Klusáci soutěžili o prestižní ceny

V sobotu odstartovalo v pražské Chuchli osm závodů. V den závodu se představili nevrlí šampioni a málo známí koně. Přestože čtvrtý den letošních závodů byl silným deštěm, neodradilo to účastníky ani organizátory. Diváci mohli sledovat osm závodů v pražské Chuchli. Mezi nejočekávanější patřila Velká červnová cena hlavního města Prahy a Památník Václava Bořka dočkala. Právě Václav Bořek Dočkal, který zemřel v roce 2004, se stal průkopníkem běžeckých závodů v naší zemi v novodobé historii.

„Pravděpodobně největší věc, kterou se mu podařilo udělat v jeho kariéře byla spolupráce se zahraničím, které se tak začala rozvíjet v roce 1990,“ řekl syn slavného závodník, trenér a funkcionář Václav Боржек-Дохальский.

V běhu na 2180 metrů soutěžilo o cenu 60 000 korun sedm účastníků. Diváci měli možnost sledovat napínavý duel, kde jezdci neustále bojovali o šampionát. Nakonec Jelena Salkovičová-Wolfová s koněm Fighter Pilot vyběhla nejrychlejší cílovou čáru.

„No, pravděpodobně prší hodně štěstí. Ale jinak to není těžké, jsem sledovala oblíbený závod a snažil se tlačit ho k cílové čáře, a podařilo se mi to udělat, a kůň se vzpamatovala“, – podělila o své první emocemi žokej Elena Салькович-Wolf

Během závodu mají koně zakázáno jezdit. V případě porušení je žokej diskvalifikován. Pro jezdce je tak důležité, zejména při akceleraci, získat trpělivost a udržet koně ve správném rytmu.

„Jsou tu i problémoví koně a jezdec si na něj musí dávat pozor s pomocí a zkušenostmi,“ dodala žokejka Helena Salkovičová – Volfová.

Pokud jste vynechali čtvrtý závodní den, nemusíte zoufat. Trotters se do Velké Chuchle vrátí 19. července a celou sezonu zakončí první zářijovou sobotu českým rytířským Derby. 

 Ve Svatém Janu pod skálou se konal hudební festival.

Malebnou vesničku ve Středočeském kraji Svatý Jan pod skálou přivítala v polovině léta tradiční pouť. Návštěvníkům nabídl víkend plný hudby, dobrého jídla a pití a bohatý doprovodný program. Byla tam například výstava karikatur akademického malíře Jiřího Blažka, mohli jste vidět i místní kostel a zajímavou diverzifikací bylo představení sokolníka se svými predátory. Více v naší zprávě. Za zataženého počasí můžete zůstat doma nebo vyrazit například do oblasti Berouna ke svatému Janu pod skálou, kde se o víkendu konal veletrh léto.

„Je to téměř tradice. Většinou tu máme hodně lidí, ale letos nás počasí trochu překvapilo. Ale máme tu spoustu kapel a sokolnictví jsme organizovali pro děti, “ představuje akci náměstkyně primátora obce Jindra Štefanová (bez PP).

A představil několik dravců, mezi nimiž byla například pustelga nebo největší sova na světě. A pro ty, kteří preferují kulturu, byla připravena výstava karikatur akademického malíře Jiřího Blažka, která vtiskla osobnosti od politiků po umělce.

„Mojí nejlepší karikaturou byl asi režisér František Vláčil, který jsem natočil hned po natáčení Markéty Lazarové. Byl jsem v jeho bytě a tehdy jsme spolu krásně mluvili, “ vzpomíná výtvarník Jiří Blažek, který za svůj život vytvořil asi šest set podobných karikatur.

Na první pohled nenápadná obec Svatá Jana pod Skalou doslova žije celoročně kulturním životem. Z tohoto důvodu je také velmi populární mezi turisty. Bez finanční podpory Středočeského kraje by to ale nebylo možné.

„Co se týče Svatého Jana pod Skálou, pak среднечешский kraji v tomto roce vynaložila celkem sto tisíc korun na organizaci této akce a dalších podobných kulturních akcí,“ říká Martin Херман (ANO), radní.

Tradiční letní pouť se v obci konala celý víkend, a i když byla trochu ponurá, organizátoři si počasí dobře užili a návštěvníci byli jako každý rok spokojeni. Park Mirakulum

O parku Mirakulum

Park Mirakulum ve středočeských Milovicích nabízí 10 hektarů původní zábavy a volnočasových aktivit s řadou originálních herních prvků. Najdete reálných dětské hřiště a kontaktní zoo, obří trampolíny a houpačky, веревочные centra, podzemní chodby, prolézačky a v neposlední узкоколейную železniční trať, která propojuje park se sousedním танкодромом. Co můžete zkusit s námi?

Spousta originálních herních prvků pro děti i rodiče

Nová nejvyšší hradní věž

Úzkokolejná parní železnice

Jízda na vojenském obrněném vozidle

Kontakt a Lesní zoo

Živý program o víkendech, svátcích a svátcích

Nová barevná dětská vesnice v zemi Pigi pro nejmenší děti

Krásné lesní plochy, včetně vrcholků stromů

Několik vodních skluzavek-od obrů až po nejmenší

Široká a pestrá nabídka

Rozsáhlý Vodní svět

1000 parkovacích míst v okolí parku je zdarma.   

Hrad Loket.  

Město bylo založeno kolem roku 1240 za vlády krále Václava I z pevnosti monolitické stejnojmenného královského hradu s románskou rotundou, zřejmě ve třetí čtvrtině XII. století, na nádherném ostrohu, obklopeném meandrem řeky Ohře. Zvláštní význam zámek získala po roku 1230, kdy zde z Седлеца bylo odloženo umístění regionálního řízení, a proto vzrostl město Loket, protože později hrad spolu s městem tvořil obrannou jednotku. Historicky cenné jádro města ze 12.století bylo spolu se zámkem vyhlášeno městskou památkovou rezervací v roce 1950. Kostel sv. Václava

Kostel je jednou z nejdůležitějších památek v centrální části města. První zmínky o kostele pocházejí z roku 1240, kdy si řemeslníci a rodiny zámecké posádky pořídili vlastní Farní kostel pod hradním svahem zasvěcený českému národnímu sv. Václavovi. Podle dochovaných písemných pramenů však již není možné s jistotou rozlišit, zda byla budova kostela zámeckou rotundou, nebo městským kostelem. Původní barokní přestavba vznikla v letech 1725-1734, v této podobě se Kostel dochoval až do dnešních dnů.

Radnice

Monumentální budova radnice na jižním náměstí je postavena ve stylu raného baroka podle plánu Abrahama Leitnera. Stavba, která byla zahájena v roce 1682, byla dokončena o čtrnáct let později. Dvoupodlažní hlavní budova má věž ve štítu, na které je umístěn kamenný erb města. Zahrnuje také další cenné architektonické prvky, zejména klenby v raně barokním stylu. Radnice, jejíž složitá rekonstrukce byla dokončena v roce 1989, zabírá budovu radnice.

Kaple sv. Anny.

Na místě bývalého jediného vjezdu do města malá kaple, věnované sv Děkuji Anna jako výraz díků za to, že během pouti 26. července 1742 roku nepřátelská francouzská vojska ve válce o rakouské dědictví zachránili město, ale není vyplenili ho. Šťastný konec obléhání byl připsán přímluvě svaté Anny. V minulosti byla barokní kaple zdobena obyčejnými sochami, jejichž část je nyní v muzeu v Sokolově.

Sloup Nejsvětější Trojice.

V centru náměstí byl v roce 1719 postaven sloup Trojice, možná podle návrhu Jana Karla Štülpa. Půdorys znázorňuje trojúhelník jako symbol Trojice. Top – figurální skupina Nejsvětější Trojice, pod – sochy архангелов, pod – erb města a sochy svatých: Sv. Václava st. Sebastian, sv Jana Křtitele, sv Jan Непомуцкий, t. Florian a Panna Maria. Rok stavby si můžete přečíst v chronogramu obsaženém v textech modliteb a kouzel na obličejových plochách horní části trojúhelníkového pylonu.

Mariánská kaple.

Kaple pocházející z první poloviny 18. století je cennou barokní stavbou. Odborná literatura uvádí, že šlo o důležitou zastávku v průvodech, které vedly k poutnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu sv. Mary. Tato poutní trasa prý měla v minulosti velký význam pro celý náš region. Kaple byla nedávno zrekonstruována.

Přírodní divadlo.

U počátků přírodního divadla byl osobností kultury František Kamil Neubert, který spolupracoval se souborem amatérského divadla Loket Havlíček. Místní akci převzal Loketský místní národní výbor. Na jaře roku 1949 za účasti velkého množství obyvatel města byl postaven amfiteátr slavnostně otevřen 2. července 1949 na hře Dvořáka „Rusalka“ v podání souboru Národního divadla v Praze.